Odpověď na dotaz

Odpověď na dotaz - žádost o podmínečné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody

Za situace, kdy bylo odsouzenému postupně uloženo několik trestů odnětí svobody, jež dosud nejsou zcela vykonány, považují se podle § 77 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVT“), z hlediska výkonu za jediný trest a v tomto případě je podmíněné propuštění možné teprve po odpykání poloviny součtu všech trestů odnětí svobody postupně uložených, popřípadě zmírněných na základě rozhodnutí prezidenta republiky. Jestliže rozhoduje soud o podmíněném propuštění z VTOS v případě, kdy jde o výkon více postupně uložených trestů, musí ve výroku usnesení výslovně uvést všechny tresty, které se z hlediska § 88 odst. 1 TZ považují za trest jediný ve smyslu § 77 ZVT.

 Co se týče počátku doby VTOS, je třeba uvést, že počíná prvním dnem skutečného výkonu trestu, tedy nikoli dnem jeho nařízení podle ustanovení § 321 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. To je dáno tím, že zpravidla dochází k nařízení VTOS dříve než k vlastnímu nástupu do výkonu trestu. Zároveň je vhodné uvést, že do doby VTOS se započítá eventuální doba strávená ve vazbě (viz § 92 odst. 1 a § 93 TZ). Pokud byl pachatel soudem nebo jiným orgánem potrestán a došlo k jeho novému odsouzení pro týž skutek, započítá se mu vykonaný trest do uloženého trestu s tím, že v případě úhrnného, souhrnného nebo společného trestu za pokračování v trestném činu se postupuje obdobně (viz § 92 odst. 2 TZ).

Druhá situace, kdy byl pachatel odsouzen za více trestných činů, přičemž pro některé z nich připadá v úvahu podmíněné propuštění z VTOS již po vykonání poloviny uloženého trestu a pro jiné naopak až po vykonání dvou třetin uloženého trestu. V takovém případě platí, že pro postup podle § 88 odst. 4 TZ, tedy vykonání alespoň dvou třetin uloženého trestu, postačí, patří-li i jen jeden z uložených trestů do okruhu zde uvedeného. Opačný názor by totiž vedl k neodůvodněnému zvýhodnění těch pachatelů, kteří vedle trestného činu uvedeného v § 88 odst. 4 TZ se navíc v souběhu dopustili trestného činu či trestných činů, které v tomto výčtu vyjmenované nejsou. Stejný závěr platí i pro případ, kdy pachatel vykonává postupně uložené tresty odnětí svobody, je-li alespoň jedním z nich trest uložený za trestný čin uvedený v § 88 odst. 4 TZ. To z toho důvodu, že postupně uložené a dosud zcela nevykonané tresty odnětí svobody se podle výše citovaného ustanovení § 77 ZVT považují z hlediska výkonu trestu za trest jediný.